V sobotu jste odehráli utkání proti Porubě, ve kterém jste hned na začátku ztratili se soupeřem kontakt, jinak jste odehrály vyrovnaný zápas, jak bys utkání popsala ty?

Zápas určitě hodnotím kladně. Bojovaly jsme od začátku až dokonce. Byly tam samozřejmě i nějaké chyby, ale ty jsou v každém zápase. Velmi nás zasáhla červená karta Míši Součkové. Už tak jsme neměly skoro nikoho na střídání a vyloučení na zbytek zápasu pro nás bylo o to bolestivější. Velice dobře nám zahrála Andrea Königová, která oživila celou hru. Poruba je silný soupeř a přes to, že jsme na ni nakonec nestačily, myslím, že se nám podařilo jim cestu za 2 body celkem znepříjemnit.

Utkání jste odehráli téměř bez střídání, kvůli velké marodce, jak jsou taková utkání náročná?

Jsou náročná jak fyzicky, tak psychicky. Víte, že i když se vám nedaří, musíte se s tím poprat a jít dál. Někdy je těžké se s tím vyrovnat i z hlediska časem přibývající únavy, protože zápas je dlouhý a když musíte fungovat bez odpočinku, může to být znát. Ale takovéto situace holt v kolektivním sportu čas od času nastanou a nám nezbývá než se s nimi co nejlépe vypořádat. Nakonec každý zápas je náročný, ať je k dispozici více či méně hráček.

V sokolském derby u Otavy začaly lépe hostující hráčky, které si v polovině první půle měly šestibrankový náskok. Domácí hráčky, které za prvních patnáct minut zápasu vstřelily jen dvě branky a tahaly za kratší konec, se porubským házenkářkám dostaly na dostřel dvou branek dvě minuty před koncem první půle, ale díky hostující brankářce se na menší rozdíl nepřiblížily. Druhý poločas probíhal v naprosto stejném duchu jako poločas první. Na úvod druhé půle si hostující házenkářky vytvořily sedmibrankový náskok, který držely až do poloviny druhé třicetiminutovky, kdy se domácí hráčky čtyřmi brankami v řadě přiblížily na dostřel třech branek. V klíčových momentech opět rozhodla hostující brankářka, která svůj tým podržela v pravou chvílí. Domácí hráčky už v posledních deseti minutách nenašly síly na zdramatizování zápasu a Poruba tak v Písku zvítězila rozdílem šesti branek.

Na Interligové soupisce se v posledních dvou zápasech objevilo nové jméno, Adéla Velková, sedmnáctiletá odchovankyně SK Žeravice sbírá své první interligové minuty a branky v píseckém dresu

O víkendu si odehrála své druhé interligové utkání, jinak nastupuješ za písecký starší dorost, ale písecká odchovankyně nejsi, tak jaká byla tvoje cesta do Písku a odkud házenkářsky pocházíš?

Od svých šesti jsem hrála házenou za SK Žeravice, kde mě naučili základy házené, které se snažím postupně rozvíjet. O prázdninách před dvěma lety jsme se přestěhovali s rodinou do vesnice nedaleko Písku. A tím pádem jsem společně se ségrou začala hrát házenou tady za Sokol Písek. Upřímně jsem se přestupu do Písku bála, protože jsem byla v Žeravicích od malička a měli jsme tam úžasný kolektiv a trenéry.

Jak už jsem zmínil, máš za sebou první dvě interligová utkání, první bylo v Bánovcích, jaká byla tvoje cesta do Interligového týmu, kdy ses o nominaci k interligovému zápasudozvěděla?

Od začátku sezony jsme s holkama z týmu dostaly možnost, chodit na tréninky s interligou. A této možnosti jsem využila, protože mi to přišlo jako dobrá příležitost a možnost jak nasbírat hráčské zkušenosti. Mou první „nominaci“ jsem vůbec nečekala. Jako každý čtvrtek jsem přišla na trénink a holky mi řekly, že se mnou chce mluvit Verča (vedoucí družstva žen), které mi dala dres a řekla, že za ně v sobotu hraju.